BVA v zakázkách
V praxi převažuje pro hodnocení nabídek jediné kritérium nejnižší nabídkové ceny. Hodnocení nabídek převážně podle tohoto kritéria však může mít negativní vliv na kvalitu poskytovaného plnění, které je sice poskytováno za nejnižší cenu, ale tato cena nemusí odpovídat kvalitě.
Původ a základní pravidla BVA
Alternativní přístup k zadávacímu řízení tzv. best value approach“ (dále také „BVA“) klade důraz na ekonomickou výhodnost nabídky, kvalitu dodavatele a naplnění účelu zadávacího řízení. Metoda BVA byla vyvinuta koncem 80. let 20. století ve Spojených státech amerických, poté byla převzata v roce 2008 v Nizozemí a postupně proniká do praxe v dalších evropských zemích včetně České republiky. Jedná se o přístup k zadávacímu řízení, který usiluje o to, aby byla vybrána ta nabídka, která vykazuje nejlepší poměr ceny a kvality. Ačkoli jádro metody BVA je spatřováno zejména ve specifickém přístupu k hodnocení nabídky, kdy jsou vedle nabídkové cenyzohledňována i tzv. „kvalitativní kritéria“, jedná se o komplexní přístup k zadávacímu řízení od zadání po realizaci. Principy BVA se tedy neaplikují pouze ve fázi hodnocení nabídky, ale po celou dobu řízení, např. již při přípravě nabídky, kdy bývají dodavatelé či jiní odborníci přizvání ke konzultacím zadávací dokumentace.
Varianta metody BVA, která se v českém prostředí objevuje, je označována jako „m4E“, kdy „m“ představuje slovo „metoda“ a „4E“ principy „3E“ (economy = hospodárnost, efficiency = účelnost, effectiveness = efektivnost“) ve spojení se „čtvrtým E“, kterým je „evaluation“ = hodnocení“. Důraz je kladen na konkretizaci účelu veřejné zakázky ze strany zadavatele a vztah hodnotících kritérií k tomuto účelu.
Zadávací řízení, v němž se uplatňuje metoda BVA se řídí zejména těmito dvěma principy, které Vám přiblížíme v následující části článku:
1. Dodavatel je vnímán jako expert ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a měl by být v zadávacím řízení co nejvíce zapojen. Důraz je kladen na „kvalitu“ dodavatele.
2. Postup zadavatele a dodavatele by měl být určován zejména účelem zadávacího řízení.
Postavení dodavatele jako experta
Metoda BVA vychází z premisy, že dodavatel má ve srovnání se zadavatelem s předmětem veřejné zakázky a s jeho realizací větší zkušenosti. Představme si například situaci, kdy je dodavatelem stavební firma, pro niž je realizace různých stavebních zakázek každodenní záležitostí, zatímco zadavatelem je osoba, která má sice jasnou představu o kýženém výsledku stavebních prací, nikoli však o nejvhodnějších materiálech a technologických postupech, které by měly být použity. Právě z tohoto důvodu BVA zdůrazňuje aktivnější účast dodavatelů, kteří by se měli ve srovnání s klasickým přístupem k zadávání veřejných zakázek mnohem více zapojovat a navrhovat takové metody realizace předmětu veřejné zakázky, které na základě jejich zkušeností co nejlépe naplní tzv. účel zadávacího řízení.
Účel (cíl) zadávacího řízení
Jak bylo uvedeno výše, podle metody BVA by měli dodavatelé – experti – dostat při realizaci veřejné zakázky větší prostor pro návrhy co nejvhodnějších řešení. Čím je však tento prostor limitován a k čemu by měl směřovat? Touto pomyslnou „hranicí“ pro dodavatele by měl být tzv. účel neboli cíl veřejné zakázky, který je předem definován zadavatelem. To znamená, že zadavatel v rámci účelu zadávacího řízení předem vymezí, CO má být splněno, ale nikoli JAK to má být splněno. Způsob naplnění účelu je ponechán odbornému úsudku dodavatele, který však po celou dobu musí mít na paměti zadaný účel (cíl) zadávacího řízení, od nějž se nesmí odchýlit.
Dominantní informace
Zadavatel práci dodavatele neřídí, ani neurčuje, jakým způsobem má být přesně provedena. Činnost dodavatele je zadavatelem pouze monitorována prostřednictvím hodnocení tzv. dominantních informací, kterými jsou objektivní a ověřitelné číselné údaje vztahující se např. k času, nákladům, spokojenosti atd. Dominantní informace jsou také hlavním vodítkem k výběru nejvhodnějšího dodavatele (viz dále). Tento způsob hodnocení na základě objektivních a ověřitelných číselných údajů zajišťuje naprostou transparentnost výběru dodavatele, která je nesporným pozitivem BVA.
Hodnotící kritéria
BVA klade důraz na kvalitu dodavatele, součástí hodnotících kritérií tak může být např. spokojenost předchozích objednatelů, odborná úroveň dodavatele, rizika nebo pokročilé řešení, tj. řešení obsahující vylepšení nad rámec zadaného účelu veřejné zakázky. Zadavatel může také v hodnocení zohlednit výsledek pohovoru se členy dodavatelského týmu, např. projektovým manažerem. Kritérium ceny není v rámci BVA úplně opomenuto, je mu však přikládána nižší váha než obvykle, většinou okolo 30 %. Přidělení veřejné zakázky je prováděno na základě vyhodnocení dominantních informací, které vypovídají o splnění hodnotících kritérií. Zadavatel podle vzorových formulářů zjišťuje, jak jednotlivé nabídky vyhovují hodnotícím kritériím, nabídky jsou anonymizovány a vzájemně se neporovnávají. Využívána bývá tzv. dvojobálková metoda, kdy zadavatelé nejprve otevírají obálky obsahující informace o splnění kvalitativních kritérií a až poté obálky s informací o ceně.
Z rozhodovací praxe ÚOHS
V posledních letech vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže několik rozhodnutí, která se dotýkají použití BVA. V rozhodnutích zmiňuje nesporné výhody hodnocení na základě kritéria ekonomické výhodnosti, ale také varuje před možnými riziky porušení zákona. V rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0336/2016/VZ-28736/2016/532/Mon z 11.7.2016 nejprve ÚOHS konstatoval, že zadavatelé mají možnost volby mezi dvěma základními hodnotícími kritérii – nejnižší nabídkovou cenou a ekonomickou výhodností nabídky. ÚOHS dále zdůrazňuje, že výběr nabídky podle nejnižší nabídkové ceny představuje pro zadavatele jednodušší způsob pro přidělení nabídky, jelikož nedává prostor pro pochybnosti o dodržení zásady transparentnosti a dalších pravidel řízení. Oproti tomu, „pokud se zadavatel rozhodne, …, použít pro přidělení veřejné zakázky základní hodnotící kritérium v podobě ekonomické výhodnosti nabídky, vystavuje se nutně zvýšenému riziku možného porušení zákona. Dané riziko tkví v tom, že oproti základnímu hodnotícímu kritériu nejnižší nabídkové ceny, musí zadavatel u základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, v souladu s ustanovením § 78 odst. 4 zákona, naformulovat určitá dílčí hodnotící kritéria, jež se budou vztahovat k poptávanému předmětu plnění veřejné zakázky.
I když je z hlediska dodržení základních zásad zadávacího řízení preferováno hodnocení nabídek na základě objektivních hodnotících kritérií, zákon umožňuje zadavateli stanovit i dílčí hodnotící kritéria, která nelze vyjádřit číselnou hodnotou, tedy tzv. subjektivní hodnotící kritéria, jako jsou např. funkční vlastnosti, minimalizace vlivu plnění na životní prostředí, zajištění technického řešení apod.“ Na zadavatele jsou také kladeny vyšší nároky ohledně odůvodnění hodnocení.
Závěrem
Vzhledem k většímu důrazu na kvalitu poskytovaného plnění motivuje BVA k účasti v řízení i dodavatele, kteří by v případě, kdy by hlavním kritériem hodnocení byla nejnižší nabídková cena, neměli šanci uspět a do řízení by se vůbec nezapojili. BVA tedy vytváří prostor pro větší konkurenci, která může mít pozitivní vliv na kvalitu podávaných nabídek. Skutečnost, že zadavatel definuje pouze účel zadávacího řízení a samotné řešení je formulováno jednotlivými dodavateli zase vytváří příznivé prostředí pro inovativní řešení, která mohou dodavatelé díky větší volnosti nabízet.
Podepisování elektronických úkonů v zadávacím řízení
V posledních dnech došlo k několika podstatným změnám v oblasti komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem veřejných zakázek. Jedná se zejména o zavedení tzv. elektronizace veřejných zakázek a o zavedení povinnosti opatřit některé zprávy zasílané mezi zadavatelem a dodavatelem elektronickým podpisem. V následujícím článku Vám blíže nastíníme problematiku elektronických podpisů v oblasti veřejných zakázek.
Obecně ke komunikaci mezi zadavatelem a dodatelem
Komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem upravuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) obecně v ustanoveních § 211. Podle zákona komunikace v zadávacím řízení a při zvláštních řízeních dle části šesté zákona probíhá písemně, v některých případech lze použít i komunikaci ústní, je-li s ohledem na zásadu transparentnosti zadávání veřejných zakázek její obsah dostatečně zdokumentován.
Jak písemná komunikace probíhá?
Podle zákona musí písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem až na několik výjimek (§ 211 odst. 3) probíhat elektronicky. Tato povinnost platí pro všechny zadavatele nově od 18.10.2018 (tzv. elektronizace zadávání veřejných zakázek).
Mohlo by Vás zajímat: Příkladem výjimky z povinnosti používat elektronickou komunikaci může být dle § 211 odst. 3 zákona např. situace, kdy použití elektronické komunikace
s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo situace, kdy použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici (v tomto případě musí jít skutečně o ne běžně dostupné vybavení, nikoliv např. počítač nebo tiskárnu).
Jaké druhy elektronické komunikace rozlišujeme?
Podle zákona může elektronická komunikace probíhat:
- prostřednictvím elektronického nástroje (např. Softtender, E-ZAK, eGordion),
- prostřednictvím datové schránky,
- jiným způsobem (zejména e-mailová komunikace).
Kdy vzniká povinnost opatřit zprávu elektronickým podpisem?
Pokud elektronická komunikace neprobíhá prostřednictvím elektronického nástroje ani datové schránky (tj. zpravidla prostřednictvím e-mailu), vyžaduje zákon v § 211 odst. 5 opatření zprávy elektronickým podpisem, a to v případě, kdy se zprávy týkají následujících dokumentů:
| Dokumenty vytvářené zadavatelem | Dokumenty vytvářené dodavatelem | |
| Povinnost opatřit dokumenty elektronickým podpisem | výzva určená účastníkům řízení | Tyto dokumenty nepodléhají dle zákona povinnosti opatření elektronickým podpisem |
| oznámení o výběru dodavatele | ||
| rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh | ||
| vyloučení účastníka zadávacího řízení |
Z tabulky a předchozího textu můžeme dovodit tři podmínky pro vznik povinnosti opatřit zprávu elektronickým podpisem:
- komunikace neprobíhá prostřednictvím elektronického nástroje ani datové schránky
- obsahem zprávy je jeden ze čtyř výše uvedených dokumentů
- jedná se o dokument vytvářený zadavatelem
Závěr: Pokud jsou všechny tři výše uvedené podmínky současně splněny, je třeba opatřit zprávu elektronickým podpisem.
Z praxe: Jako příklad často zasílaného dokumentu můžeme uvést např. námitky dodavatele proti úkonům v zadávacím řízení. Je nutné opatřit tuto zprávu (pokud je posílána jinak než prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky) elektronickým podpisem? Vzhledem k výše uvedenému faktu, že zprávy zasílané dodavatelem elektronický podpis nikdy nevyžadují, je odpověď záporná – zpráva obsahující námitky elektronickým podpisem opatřena být nemusí (není splněna podmínka 2. ani 3.). Pokud se jedná o odpoveď na námitky zasílanou zadavatelem, odpoveď zůstává stejná – tento dokument není v seznamu dokumentů, u nichž je elektronický podpis vyžadován (není splněna podmínka 2.).
Co je uznávaný elektronický podpis a jak jej získat?
Elektronický podpis představují digitální data, která mají zajistit integritu odesílaných dat při elektronické komunikaci. Seznam subjektů, od nichž je možné elektronický podpis
v České republice získat, vede Ministerstvo vnitra. V současné době jimi jsou:
Mohlo by Vás zajímat: Podrobnější návod k získání elektronického podpisu naleznete na webových stránkách jednotlivých poskytovatelů (viz výše uvedené odkazy). Proces získání elektronického podpisu je obvykle zahájen podáním on-line žádosti prostřednictvím webové stránky poskytovatele, následně je nutná také osobní schůzka v sídle poskytovatele, aby byla ověřena totožnost osoby požadující vydání certifikátu elektronického podpisu. Poskytovateli je poté nutné uhradit cenu certifikátu, údaje o cenách je možné dopředu dohledat na webových stránkách. Ceny za základní typ certifikátu se pohybují okolo 400,– Kč, platnost certifikátu je obvykle 1 rok, poté je nutné zažádat o jeho obnovu.
Fikce podpisu při zasílání datové zprávy orgánům veřejné moci
Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém stanovisku upozorňuje na tzv. fikci podpisu při zasílání datové zprávy prostřednictvím datové schránky orgánům veřejné moci podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Z uvedeného ustanovení výplývá, že pokud datová zpráva umožňuje určení jednající osoby, což je v případě zpráv řádně zasílaných elektronickým nástrojem nebo datovou schránkou splněno vždy, nemusí být opatřena eletronickým podpisem.
Závěrem
Nově zavedená povinnost opatřit některé dokumenty zasílané zadavatelem elektronickým podpisem má přispět zejména k ochraně samotných zadavatelů a dodavatelů. V souladu s touto teorií se také povinnost týká pouze těch nejdůležitějších dokumentů, které zadavatel zasílá, ohledně ostatních méně významných dokumentů není touto povinností zatížen. Zadavatelům tedy lze doporučit mít při zasílání dokumentů na paměti seznam čtyř dokumentů, u nichž je elektronický podpis vyžadován, případně zasílat zprávy prostřednictvím datové schránky či elektronického nástroje, kdy elektronický podpis není vyžadován.
Autor:
Jana Ševčíková, odborná právní asistentka
VZOROVÉ LISTY – VÍCEPRÁCE A MÉNĚPRÁCE
Vážení čtenáři,
připravili jsme pro Vás aktualizované vzorové listy k snadnější práci při počítání víceprací a méněprací dle ZZVZ.
Věříme, že Vám dané materiály pomohou. S dotazy nás neváhejte kontaktovat na zakazky@bva-konzult.cz
Tabulka_VCP_vice_dodatku_dle_ZZVZ
Zmenovy_list_c_1_stavebni_prace_VZOR
Zmenovy_list_c_2_stavebni_prace_VZOR
Zmenovy_list_c_3_stavebni_prace_VZOR
11 Otázek k elektronizaci
1. Od kdy a pro koho bude platit elektronizace ve veřejných zakázkách?
Tzv. poslední vlna elektronizace bude účinná od 18. října 2018. Elektronizace bude tudíž platit pro všechny „zbývající“ zadavatele, kterých se předchozí vlna zavádění elektronizace nedotkla – např. obce.
2. Bude elektronizace povinná i u zakázek malého rozsahu?
Elektronizace se bude týkat pouze zadávacích řízení a zvláštních postupů dle části šesté zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). U zakázek malého rozsahu není elektronizace povinná.
3. Bude nutné pořizovat např. i protokol z jednání v elektronické podobě?
Komunikace pomocí elektronických prostředků bude povinná pouze při komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem. Interní dokumenty, jako např. protokoly z jednání či pozvánky na komise, mohou zůstat v listinné podobě, čehož zadavatelé pravděpodobně budou využívat. Upozorňuji, že povinnost komunikovat elektronicky není dána pouze zadavateli, ale i dodavateli. Jakýkoli dokument, který bude dodavatel zadavateli odesílat v rámci zadávacího řízení, tudíž musí být odeslán elektronicky. Jedná se například o žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, vysvětlení nabídky (na základě dotazu komise či zadavatele) či případné námitky dodavatele.
4. Co to je elektronický nástroj?
V rámci elektronizace se často hovoří o tzv. elektronických nástrojích. Těch je celá řada a dělí se dle funkcionalit, např. na profil zadavatele či na elektronický nástroj pro elektronickou realizaci zadávacích řízení. Minimum, které budou zadavatelé potřebovat, pokud budou chtít vyhlásit zadávací řízení (tedy nikoliv zakázku malého rozsahu), bude elektronický nástroj pro elektronickou realizaci zadávacích řízení, tj. alespoň nástroj pro příjem nabídek (další komunikaci mohou zajišťovat např. přes datové schránky nebo e-maily).
5. Musí zadavatel využívat pouze elektronický nástroj, který bude certifikovaný?
Elektronické nástroje musí splňovat řadu zejména technických parametrů uvedených v zákoně a v podzákonných právních předpisech. Buď si zadavatel bude muset sám ověřit, že elektronický nástroj všechny tyto podmínky splňuje, anebo si vybere elektronický nástroj, který je certifikovaný. U certifikovaných elektronických nástrojů se má za to, že vždy splňují všechny zákonné požadavky. Seznam certifikovaných elektronických nástrojů je uveden na portálu veřejných zakázek, který provozuje Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“).
6. Existuje nějaký bezplatný elektronický nástroj?
Ministerstvo pro místní rozvoj vytvořilo bezplatný elektronický nástroj, tzv. Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“) dostupný na webové stránce nen.nipez.cz. Nevýhodou oproti elektronickým nástrojům, které nabízí soukromí poskytovatelé, je poměrně nízká uživatelská přívětivost (systém bývá pomalý; dokumenty se pomalu načítají). Na druhou stranu zákon umožňuje, aby zadavatelé měli jeden profil (např. ten stávající) a jako druhý využili NEN (jediná zákonem uznaná možnost, kdy zadavatel může využívat současně dva profily zadavatele). NEN je možné tudíž využít buď jako profil zadavatele, kterým je současně možné i elektronicky realizovat zadávací řízení, anebo pouze jako elektronický nástroj pro realizaci zadávacího řízení, aniž by byl oficiálně uznán jako profil zadavatele (adresa nebude zveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek).
7. Jak mohou zadavatelé využívat NEN?
Na svém stávajícím profilu mohou zadavatelé administrovat nadále např. zakázky malého rozsahu a na jejich druhém profilu zadavatele, kterým je NEN, by zadávali větší zakázky, případně by pověřili externí subjekt, aby jim zakázku v systému NEN administroval. Třetí možností je žádný elektronický nástroj neshánět a v případě zadávacího řízení, které by někdy v budoucnu zadavatel vyhlásil, nechat plně administraci zadávacího řízení na externím subjektu, např. na dobrovolném svazku obcí. Externí subjekt by musel zajistit jak administraci zakázky, tak elektronický nástroj pro příjem nabídek. Na rozdíl od profilu zadavatele totiž není nutné mít elektronický nástroj pro příjem nabídek k dispozici trvale, ale pouze v rámci administrace zadávacího řízení.
8. Bude možné přijímat nabídky prostřednictvím datové schránky?
Ačkoliv ZZVZ neukládá zadavateli, jaký elektronický prostředek by měl použít k elektronické komunikaci, existuje jedna výjimka, při které je jasně stanoven druh elektronického nástroje, a to příjem nabídek. Už z povahy věci je zřejmé, že příjem nabídek přes e-maily není možný, a to z důvodu nízkého zabezpečení celého procesu. Jednoduše řečeno, nabídky by mohly být otevřeny před uplynutím lhůty pro podání nabídek, případně by s nimi mohlo být jinak manipulováno. Ani prostřednictvím datové schránky není technické zabezpečení natolik dostačující, aby bylo možné zabránit netransparentnímu jednání. Elektronický nástroj musí splňovat řadu technických podmínek a je určen přímo pro elektronický příjem nabídek (existují různé druhy elektronických nástrojů v závislosti na funkcionalitě – krom elektronického nástroje pro realizaci zadávacího řízení existuje např. i elektronický nástroj, kterým je profil zadavatele nebo elektronický nástroj pro elektronickou aukci).
9. Pokud zadávací řízení zadavatel zahájí 1. října 2018 a lhůta pro podání nabídek bude stanovena na 20. října 2018, bude se na řízení vztahovat povinnost elektronizace? Bude muset zadavatel již do zadávací dokumentace stanovit povinnost podávat nabídky pouze v elektronické podobě?
Ano, při výše uvedených termínech by měl zadavatel stanovit povinnost podávat nabídky pouze elektronicky již do zadávací dokumentace. Zákonná ustanovení k elektronizaci nemají žádná přechodná ustanovení. Úderem první vteřiny dne 18. října 2018 bude zadavatel povinně komunikovat s dodavatelem pouze elektronicky (nutno podotknout, že se daná povinnost vztahuje i na komunikaci od dodavatele k zadavateli). To se týká nejen podávání a příjmu nabídek do zadávacího řízení, ale např. i žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, nabídek a především dokládání kvalifikace v originálech či úředně ověřených kopiích před podpisem smlouvy. Gestor zákona, MMR, zatím pro předkládání dokladů před podpisem smlouvy elektronickou formou nevydalo žádné doporučení. V případě podpisu smlouvy existuje stanovisko MMR, dle nějž smlouvy, které nebudou podepsané elektronicky, nebudou neplatné. Tento krok vítají snad všichni zadavatelé, jelikož české právní prostředí ještě není připraveno na tuto úroveň elektronizace.
10. Lhůta pro podání nabídek měla původně skončit před 18. říjnem 2018, ale z důvodu dodatečných vysvětlení zadávací dokumentace konec lhůty připadl na termín po 18. říjnu 2018. V původním zadání zadavatel požadoval listinné nabídky. Jak danou situaci řešit? Bude muset zadavatel prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou původní délku?
U zadávacího řízení, které bylo zahájeno před 18. 10. 2018 a to s příjmem nabídek v listinné podobě, u nějž byla lhůta pro podání nabídek prodloužena tak, že končí 18. 10. 2018 a později, musí zadavatel prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace upravit formu podání nabídek na elektronickou, pokud hodlá v zadávacím řízení pokračovat. S úpravou zadávacích podmínek je spojena případná úprava informací ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku EU.
Domnívám se, že změna formy podání nabídek z listinné na elektronickou je změnou zadávacích podmínek a zadavatel bude nucen prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Změna formy z listinné na elektronickou by za určitých okolností mohla i rozšířit okruh možných dodavatelů, např. o dodavatele, kteří by se jinak nepřihlásili z důvodu dalšího času, který by původně potřebovali pro poštovní přepravu listinné podoby nabídky. Rozšíření dodavatelů a s tím spojené prodloužení lhůty pro podání nabídek o celou původní délku (§ 99 odst. 2 ZZVZ) je již poměrně formalistickým přístupem, nicméně jisté prodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatelům doporučuji.
11. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace bude muset zadavatel určit nějaký elektronický nástroj, jehož prostřednictvím podají dodavatelé nabídky. Jak to má zadavatel provést? Postačí ve vysvětlení zadávacích podmínek uvést pouze odkaz na elektronický nástroj pro příjem nabídek? Pokud pro příjem nabídek budu využívat NEN, musím uveřejnit zadávací dokumentaci i v systému NEN?
Pokud zadavatel využívá profil zadavatele, který není zároveň elektronickým nástrojem pro příjem nabídek, pak může zadávací dokumentaci uveřejnit na svém profilu zadavatele a jiný elektronický nástroj používat pouze pro příjem nabídek. V praxi tudíž bude v zadávací dokumentaci odkaz na elektronický nástroj, prostřednictvím kterého budou moci dodavatelé podávat své nabídky. Současně zadavatel uvede přímo v zadávací dokumentaci nebo odkazem v zadávací dokumentaci informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci a zejména pak pro podání nabídek. Zveřejňovat opětovně zadávací dokumentaci v elektronickém nástroji, který zadavatel používá pouze pro příjem nabídek, není nutné. Je ovšem otázkou, zdali takový krok bude u některých elektronických nástrojů vůbec možný, jelikož technické prostředí elektronických nástrojů je různé v závislosti na daném provozovateli.
Další informace k elektronizaci lze taktéž nalézt i v nově zveřejněných metodických dokumentech MMR na portálu veřejných zakázek:
http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni
O průběhu elektronizace v zakázkách, zejména s ohledem na ryze praktické problémy, které se postupně objevují, vás budeme průběžně informovat.
Autor:
Mgr. Veronika Svobodová, právní specialista na veřejné zakázky